Zuzana Dorogiová
- Počet článků 12
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 604x
Seznam rubrik
Zuzana Dorogiová
Řecká pohostinnost
O řecké pohostinnosti bylo už napsáno i řečeno mnohé, já sama jsem se s otevřenou náručí, domem i prostřeným stolem dosud setkávala na každém kroku. A netýká se to jen cizinců a hostů; ono nejen v Řecku platí: host do domu, Bůh do domu, Řekové si pomáhají nezištně i navzájem. Mámy, které mají z čeho, napečou i pro ty, co nemají, a vezmou svačinu do školy i pro ostatní, šaty a boty, ze kterých děti vyrostou, se předávají dál těm, jejichž rodiče na oblečení z podpory neušetří a posílají do školy své potomky bez svetru a bosky.
Zuzana Dorogiová
Řecké Velikonoce
Velikonoční svátky v Řecku jsou přísně církevní a pojí se s nimi řada zvyků, které se přece jen v ortodoxní řecké pravoslavné církvi liší od těch nám známých v Čechách.
Zuzana Dorogiová
Leden v Řecku aneb Dny alkyony
Zatímco se v Čechách po nadějném jarním zdání přihlásila ke slovu tradičně zima, v Řecku v některé lednové dny dosahují teploty až ke třiceti stupňům a Katce rozkvétají na zahrádce růže. Proč?
Zuzana Dorogiová
Tchánovic v Praze
„Tchyně je z Paramythii, to je městečko v horách, a ve 14 letech odjela za prací na olivy sem do Pargy,“ vypráví Katka o rodičích svého řeckého manžela Kosty. „Potkala dědečka, který zahořel láskou k mladé holčině (je o 20 let starší), zbouchnul ji někde mezi stromy, a protože její tatínek byl kápo a chytil ho pod krkem, musel si ji vzít. Byl ovšem už ženatý a měl malého syna.
Zuzana Dorogiová
Řecké Vánoce v Anthousse
Snad nejvíc mne zaujalo na Katčině vyprávění, že o Vánocích u nich stále ještě není běžné, že by měli lidé stromečky, jen tam, kde je jeden cizinec nebo mají děti a jsou z turistického místa, jako je třeba Parga a podobně, tak ano, ale ve vnitrozemí nebo v horách se ještě pořád zdobí lodě. Lodě se zdobí na oslavu Agio Nikolase, je to patron námořníků, loďařů a rybářů, doma mají makety lodí, které zdobí svíčkami, a na náměstí se zdobí velké lodě. Jeho svátek je jako u nás Mikuláš 6.12.
Zuzana Dorogiová
Český Mikuláš v Řecku
Moje přítelkyně Katka provdaná v Řecku vypráví své příběhy tak poutavě, že ani nedutám, jen naslouchám: „Máme tu skvělou partu holek, které mají děti podobně staré jako já, a podnikáme s dětmi spoustu věcí. Samé cizinky, xéni, protože Řekyně z domu moc nevycházejí. Slavíme všechny svátky společně a někdy je to šílený paskvil, ale úžasný. A děti se alespoň naučí něco o jiné kultuře a i přijímat lidi takové, jací jsou. Nezáleží jim na tom, jestli jsou jejich kamarádi z Thajska nebo z Dominikánské republiky, Francie nebo Německa. Skvěle si spolu vyhrají a to, že některé děti jsou odlišné, nevnímají. A to je v dnešní době důležité.“
Zuzana Dorogiová
Podzimní listí
Je tady. Přikráčel. Připlížil se. Trochu rychle na vkus mnohých. Podzimní rovnodennost neodbytně začala ukrajovat den, kaštany v alejích zvíci velikosti pingpongových míčků a žloutnoucí listí na stromech nevyhnutelně připomínají blížící se nástup dešťů, plískanic, studeného větru a dlouhých šedivých odpolední, kdy se vloudí chmury do duší i těch největších optimistů.
Zuzana Dorogiová
Po stopách Fernaa Magalhãese
„Ten, kdo nerozumí přírodě, jde studovat biologii. Ten, kdo nerozumí sám sobě, jde studovat psychologii. A ten, kdo nerozumí ničemu, jde na moře.“
Zuzana Dorogiová
Na čtrnáct dní součástí pravé řecké rodiny
Katka žije v Řecku dvanáctým rokem, své dvě děti, osmiletou Anne Marii a pětiletého Jorgose učí česky. „Jurášek a Anička tě naučí a Kosta, manžel, na tebe bude mluvit jenom řecky.“
Zuzana Dorogiová
Sama na dovolenou?
„Nezbláznila ses?“ komentovali mé rozhodnutí rodiče i moje dcery. „V životě jsi nikde sama nebyla, jazyk neumíš, ztratíš se, něco se ti stane...“ Nad podobnými úvahami mávnu rukou, vstříc dobrodružství, ostatně vždyť jedu s cestovkou. Vyposlechla jsem si všechny dobře míněné rady a zanedlouho se již pokouším zorientovat v Ruzyni.
Zuzana Dorogiová
Vůně kukuřice
Pod srpnovým letním nebem, horký vzduch se už pár dní chvěje v třicetistupňových vedrech, procházím vzrostlým polem kukuřice a náhle ji spatřím.
Zuzana Dorogiová
Poprvé v Řecku aneb Splněný sen
Od svých deseti let, kdy jsem si přečetla Staré řecké báje a pověsti, jsem byla přesvědčená, že jsem tam někdy v minulém životě musela žít, tak blízké mi bylo prostředí, lidé a atmosféra starověkého Řecka... A touha, musím, musím do Řecka! Prstem po mapě a v knihách jsem se ocitala v zemi svých dětských snů často, ale až na zkušená kolena jsem se dočkala.
